Arabský plnokrevník
|
Arabský plnokrevník |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Arabský plnokrevník
|
||||||||||||||
| Informace o plemeni | ||||||||||||||
|
Arabský plnokrevník je nejstarší nebo druhé nejstarší plemeno koní. Arabský plnokrevník pochází z Arabského poloostrova- ze severní Afriky a blízkého východu – zejména z Egypta, kde byl po tisíciletí chován beduíny bez přimísení cizí krve. Arabským plnokrevníkem nazýváme pouze ty koně, kteří prokazatelně pocházejí z arabských koní importovaných z těchto oblastí. Často je používán ke šlechtění a zušlechťování jiných plemen, je také dobrým jezdeckým a dostihovým koněm. Křížením tohoto plemena s Berberem vznikl např. anglický plnokrevník a mnoho dalších plemen.
Typickým znakem arabského plnokrevníka je ušlechtilá hlava s konkávním profilem, širokými nozdrami a výraznýma očima, dále ocasem, který při chůzi nosí vztyčený vysoko. Jedinečný vzhled arabského plnokrevníka je určován také utvářením páteře, které se liší od ostatních koňských plemen v několika ohledech. Arab má 17 žeber (ostatní koně 18), 5 bederních obratlů (ostatní 3) a 16 ocasních obratlů (ostatní 18).
Typy
Rozlišují se podle klisen Muhamadových na tyto typy:
- Kuhaylan: považován za nejušlechtilejší typ, převládají hnědáci
- Salklaví: vyniká krásou a elegancí, převládají bělouši
- Muniqui: vyniká v rychlosti a vytrvalosti, nejrychleji dospívá, převládají ryzáci
- Hamdani: nejmohutnější, klidní, mírní, vytrvalí
- Hadban: mohutnější, rychlí
Dnes už se tyto typy špatně rozlišují, protože často docházelo k jejich míšení.
HISTORIE
Historie Arabský plnokrevník je nejstarším čistokrevně chovaným plemenem koní na světě, což dokládají zprávy už z doby 2500 let před naším letopočtem. Do Evropy se arabové dostali poprvé v době muslimské invaze v 8. a 9. století. Arabská krev je hlavní a dominantní složkou krve anglického plnokrevníka a měla rozhodující vliv i při zvyšování kvality bezpočtu dalších plemen. Odolnost, vytrvalost arabů spojená s výbornou povahou, ohnivým temperamentem a vynikajícími chody je stále úctyhodnou kombinací. Mezinárodní chov arabů, rozšířený po celém světě, kontroluje a registruje Arab Breed Society.
Charakteristika Arabský plnokrevník se dokáže přispůsobit jakémukoli životnímu prostředí a klimatu a dovede přežít i na velice chudé stravě, mnozí jedinci jsou však značně nároční na čistotu vody. Je neuvěřitelně vytrvalý a s jistotou se dokáže pohybovat i po nerovném terénu. Je nadán neobyčejně pevným zdravím a vysokou inteligencí, což ho činí zcela výjimečným. Obvykle bývá mírný a přátelský, ale může být také vznětlivý až neurotický. Díky své ekonomické akci, která je přímá, volná a nízká, dokáže nést i značnou zátěž na velké vzdálenosti.
Vzhled Arab je menší, dobře osvalený kůň s jemnou kostrou. Krátká, jemně utvářená hlava má prohnutý (štičí) profil, mezi očima je lehce vykleutá. Uši jsou pohyblivé, úhledné, lehce zahrocené, oči velké, jasné, s inteligentním výrazem, malé chříbí se širokými nozdrami je pokryto sametově jemnou pokožkou. Srat, hříva a ohon jsou hedvábně jemné. Plece mohou být poněkud strmé, ale přiměřené ke krátkému hřbetu a hlubokému a širokému hrudníku. Mimořádnou pohyblivost hlavy zaručuje ,,mitbach", zvláštní úhel, pod kterým je hlava připojená k hrdlu.Krk je dlouhý, elegantně prohnutý, kohoutek spíše plochý. Na rozdíl od ostatníchplemen má arab jen 17 párů žeber, 5 bederních a 16 ocasních obratlů ( ostatní plemena 18-6-18), proto má krátký hřbet, plochý kříž a vysoko nesený ocas. Štíhlé, dlouhé, suché nohy mají bezvadné klouby, jasně patrné šlachy, šikmé spěnky a tvrdá, pěkně utvářená kopyta. Zadní nohy bývali u arabů slabší, ale moderní tpy je mívají obvykle dokonalé.Výška v prumeru 150 cm.
Použití Je možné s ním závodit, a ačkoli jeho akce není ideální pro drezuru nebo skákání přes vysoké překážky, je schopný zúčastnit se soutěží v jakémkoli odvětví jez. sportu. Vynikající je zejména na dálkové jízdy nebo vytrvalostní závody.Arabové se často také předvádějí na nejrůznějších přehlídkách, jak pod sedlem, tak z ruky. Nicméně jeho hlavním použitím je obvykle křížení s jinymi plemeny. Jedním z výsledků křížení je angloarab, uznaný za samostatné plemeno.
zdroj: www.wikipedia.cz
